Na Makytu pořád po červené
(z Pulčinských skal na Makytu a zpět)

Cílem pro druhý podzimní výlet se stala hraniční hora Makyta.  Pondělí 22. října byl opravdu krásný podzimní den, který s sebou přinesl nejen ranní opar, ale hlavně sluncem zalité stromy, které byly oděny v slavnostním hávu překrásných barev tohoto ročního období. Z obce Pulčín jsme se vydali po červené turistické značce, které jsme zůstali věrni po celou dobu putování.
	Od rozcestníku s označením „Pulčínské skály - 595 m“ vedou dvě turistické značky: modrá - přímo přes skály a červená, která skály obchází východním směrem. Pulčinské skály jsme tentokrát obešli, abychom si je mohli prohlédnout v záplavě ranního slunce. Byli jsme odměněni širokou paletou teplých barev podzimně oděných stromů.
	Jak se později ukázalo, bylo pondělí 22. října letos posledním dnem, ve kterém  se tento pohled na skály naskytl.
	Červená značka nás vede dál. V místě, kde se stáčí zpět ke skalám jsou k vidění krásné jalovcové keře.
	Dobří lidé a obec Francova Lhota, jejíž součástí je i Pulčín, vybudovali a pro širokou turistickou veřejnost zpřístupnili pěknou studánku. Její voda je průzračná, chladná a osvěžující. Vedle se také nachází  lavička, která zve k odpočinku.
	Od studánky vzhůru  lesní cestou přijdete k Hradisku (722 m), kde se obě původně zmiňované turistické značky opět spojí a pokračují společně.
	První rozcestí, na které jsme za Hradiskem narazili, byl Radošov (705 m). Odtud se můžete vydat třemi různými směry, např. do: - Zděchova (2 km) a Huslenek (7,5 km) po modré; - Vsetína (15,5 km) po zelené; - Šerklavy, na Makytu (8 km) a Papajské sedlo (11) po červené.
	Celé naše putování vedlo lesy, jen na malou chvilku se nám otevřel výhled na Vsetínské vrchy. Tady někde leží údolí Vsetínské Bečvy.
	Stále po červené. Procházíme místy: Šerklava (798 m), Butorky a Valašská Kyčera (791 m).
	Cíl cesta je tu - MAKYTA.
	Vrcholem ve výšce 922 m prochází státní hranice se Slovenskou republikou a jsou tu tedy i hraniční kameny.
	Zpátky se vracíme po stejné trase. Dnes máme štěstí, protože nacházíme velké množství hub a tak kromě báječných zážitků a sil načerpaných  podzimním sluncem, se vracíme  obtěžkáni i těmito dary lesa.
	Tak zase někdy v horách nashledanou . . . JP, 2012 ZPĚT